| Úvod do problematiky | Dotazy a odpovědi | Nový dotaz | Zpracovávané dotazy | Přehled poradců | Informace, nápověda |
Provoz elektronického poradenského střediska je dočasně pozastaven.
EKIS je síť Energetických Konzultačních a Informačních Středisek České energetické agentury zajišťující poradenství v oblasti snižování potřeby energie a podpory obnovitelných zdrojů energie. i-EKIS rozšiřuje síť konzultačních středisek EKIS i na internet, umožňuje vyhledávat v databázi dotazů a odpovědí, nebo zadat nový dotaz.
Úvod do problematiky obsahuje základní informace o jednotlivých tématech.
|
Úvod do problematiky:
Relevantní odkazy:
Vybrané odpovědi:
Vstup pro poradce © ČEA 2001-2008 |
[tisk dotazu] Rekuperace tepla a slunce (dotaz č. 595) Dotaz Ing. Pavel Dymák 24.09.2003 09:57 Náš budoucí rodinný dům by měl být nízkoenergetický. Počítáme proto s velice kvalitním zateplením (stavební systém Velox U < 0,2) a hodláme využít systém řízeného větrání s rekuperací tepla (fy. Atrea) pro snížení tepelných ztrát větráním. Součástí systému bude integrovaný zásobník tepla IZT (vodní nádrž o objemu 950 litrů), ze které je pomocí výměníku dohříván v zimě čerstvý vzduch přiváděný do RD. Ohřev TUV bude průtočný - opět výměník v IZT. Ohřev vody v zásobníku bude zajištěn elektřinou (v nízkém akumulačním tarifu) a solárními kolektrory. Pro přitápění v nejchladnějších měsících počítáme s malým krbem, nebo krbovými kamny na dřevo.
1) Chtěl bych Vás poprosit o nezávislé zhodnocení navrhovaného řešení - efektivnost energetická i finanční, návratnost investic, možné alternativní řešení, nápady. 2) Hodláme žádat o podporu SFŽP, který však rekuperaci tepla (pro mě nepochopitelně) nedotuje. Dala by se zmíněná akumulační nádrž zahrnout do příslušenství solárních kolektorů (a být tak částečně dotovaná)? Spadá takovýto systém do kategorie 1.A.c Solární systémy na přitápění a celoroční ohřev vody (v současnosti vyšší dotace). Dotaz je široký, ale věřím, že jeho zodpovězení by mohlo pomoci i dalším zájemcům o efektivní využívání energií a proto předem děkuji. S přáním hezkého dne, Pavel Dymák Odpověď Mgr. Karel Murtinger (EkoWATT ČB) 29.09.2003 14:16 Vypadá to rozumně, pokud jde o dům normální velikosti s nadstandardní izolací a velkou tepelnou kapacitou, tak by možná stačila i trochu menší nádrž; to není ale závada, lepší větší než menší!!! Jde jen o to, že pokud ji chcete zahrnout do solárního systému, tak existují pravidla jak velká nádrž se má používat k určité ploše kolektorů. Myslím ale, že by to prošlo; záleží především na tom, jak to posoudí váš auditor (res. osoba, která vám na to udělá ten požadovaný posudek pro fond).
Nicméně mohl by se k té nádrži připojit kotel na dřevo (nebude o moc dražší než ta krbová kamna) a získáte tak možnost komfortního topení se třemi nezávislými zdroji energie. Topení dřeva v moderním pyrolyzním kotli, napojeném na velkou nádrž, je podstatně méně náročné na obsluhu a má podstatně vyšší úcinnost než v krbu či krbové vložce. Nevím jaká je plocha solárních kolektorů, pokud jich bude alespoň 10m2 a solární systém bude deklarován i na přitápění tak by vám ji měli jako součást systému uznat. Pokud by byl do systému připojen i kotel na dřevo, tak by to byl přímo skvostný kombinovaný systém na ohřev vody a přitápění pomocí obnovitelných zdrojů (ta elektřina by byla jako doplňkový a špičkový zdroj) to by se na SFŽP určitě líbilo. Navíc to bude v nadstandardně izolovaném domě. Jinak, pokud jde o striktně ekonomickou efektivnost, tak v tomto případě budou mít solární kolektory dosti dlouhou návratnost (nahrazují elektřinu v nejlevnější sazbě). Pokud by se do systému přidal ten kotel na dřevo a pokud je v místě k sehnání rozumně levné dřevo, tak bude asi návratnost solární části delší než její životnost. Podpora od SFŽP to pochopitelně trochu změní; jaká bude skutečná doba návratnosti a jaké jiné varianty by mohly přicházet v úvahu nelze říci bez podrobné znalosti domu. Zhodnocení možných variant a určení optimální kombinace a dimenzování jednotlivých součástí by měl udělat váš projektant. Obecná zásada je, že se má napřed co nejvíce izolovat, potom maximalizovat využití pasivních solárních zisků a teprve potom, na krytí zbývajících tepelných ztrát, využít vhodný další zdroj (přednostně obnovitelný). V souvislosti s tím, že budete mít systém řízeného větrání s rekuperací tepla, tak se mne napadá jako jedna možnost pasivní solární systém se Trombeho stěnou nebo zimní zahradou s ukládáním přebytečného tepla do hmoty domu (třeba i do dutin v dělicích příčkách nebo v podlaze) za pomoci té existující vzduchotechniky. Nebo vzduchové kolektory , jenže v našich podmínkách je to problém, tady jsou všichni zařízeni na kapalinové vytápěcí systémy. Probírání těch možných variant by bylo spíše na osobní konzultaci; pokud byste měl někdy cestu do Č.B. tak se můžete zastavit. Můžete také zkusit kontaktovat architekta Aleše Brotánka, který má docela zajímavé názory na nízkoenergetické domy a lecos již vyzkoušel( http://www.cka.cc/zaplavy/usporny_dum/dum07.htm ) S pozdravem, Karel Murtinger tel.603731139 Potvrzení Prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc. (Sdružení při FA VUT) 28.11.2003 13:50 Diskutujeme-li o nízkoenergetickém objektu je třeba respektovat jednak zásady požadavku příslušné hodnoty U obalových kontrukcí objektu,ale zejména absolutní negace všech tepelných mostů. Upozorňuji, že v zahraničí probíhá diskuse k realizaci pasivních objetů s využitím všech usporných opatření k minimalizaci energetické spotřeby.
|